Vítám vás u druhého a také předposledního článku této minisérie. 

Teď se náš blog trochu mění na travel. Je to prostě jen tím, že o prázdninách hodně cestujeme a poznáváme nová místa, o kterých vám chceme říct.

Liberecká ZOO, jako vůbec nejstarší zahrada na území bývalého Československa z roku 1919, míří k prvnímu století své existence. Se svou rozlohou 13 ha je malá a tak na projití nepotřebujete celý den. I přes své stáří, má zahrada stálou snahu zlepšovat prostory pro zvířata.

 Sestře se zde podařil nezapomenutelný zážitek. Narazili jsme na žirafu, která jak vidíte na fotce se nakláněla přes zeď. Jelikož moje sestra miluje žirafy, tak přispěchala a pohladila si ji. Ta ji na oplátku olízla (pro zajímavost: prý má jazyk drsný jako kočka).

Tygři indičtí neboli bílí tygři jsou symbolem liberecké ZOO. Jsou zde chováni od roku 1994 a jejich chov je přísněji vedený již pro jejich status ohrožených zvířat, u kterých hrozí vyhynutí.  

Teď ruku na srdce, kdo v ZOO chodí mezi kozy a krmí je granulemi z místních automatů? Já takto krmím už od svého nejútlejšího dětství a říkám vám, že mě to asi nikdy neomrzí. 😀

Napište nám schválně do komentářů, jestli krmíte nebo ne.

(1012 m n. m.)

Jedná se o nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. Pokud se po alfaltové cestě projdete až na vrchol, najdete zde vysílač s restaurací, ale hlavně nádherné výhledy na všechny strany!

Jak se vám České Švýcarsko líbí?

Michaela <3