První rok na vejšce + OOTD

by - července 14, 2018

Sedím na zahradě, lakuju si nehty a říkám si, jak je to super, že jsou prázdniny. Že nemusím nic dělat. Tak mě napadlo, že bych mohla napsat tenhle článek a hned potom, že až ho budu vydávat budu už někde ve Španělsku. Ani jsem se pořádně nestihla srovnat s tím, že opravdu odjíždím. Začnou mě napadat všechny ty věci, který jsem mohla dělat a pak zase věci, který budu moct dělat tam... A jak si tak přemýšlím, začala jsem přemýšlet i nad tím uplynulým rokem na vysoké.

Jak jsem se stresovala, že mě nikam nevezmou a že vlastně nevím, co chci dělat, jestli jsem si vybrala správně a teď si tady najedou jsem a mám přesně rok za sebou. 
Asi to bude znít jako věc, kterou říká úplně každý, ale opravdu opravdu to uteklo. Nevím, jestli to bylo tím, že jsme začínali až poslední týden v září, nebo tím, že jsem měla v pátek volno a nebo tím dlouhým, zmateným zkouškovým, ale zkrátka už je to pryč. 
Taky jsem přemýšlela nad tím, jestli jsem udělala dobře, že jsem šla na tu školu, na které jsem a ne na tu další... jak by to teď všechno mohlo být jinak. Že když bych šla do Liberce, mohla jsem se víc vidět s některými svými kamarádkami, protože holky jestli to čtete, tak vám říkám, že i když se na ty naše kávičky v dividendě vždycky těším, pořád mi chybíte. A taky kamarádky, které jsou na jiných školách mi chybí. To je řekla bych ta smutná část toho jít na vysokou, to že jdete pryč a někdy to znamená přestat se vídat s některými kamarády, nebo je alespoň nevidět tak často. 

Na co jsem se ale těšila bylo to, že zažiju něco úplně nového. Že poznám nové lidi, nové město, novou školu, všechno od začátku. A musím říct, že v tomhle ohledu je to skvělí. Všechno má dvě strany, nevýhodou je, že když první den přijdete do školy, neznáte jedinou osobu v místnosti, nikoho ve škole jste nikdy předtím neviděli, ale ta druhá strana je, že to takhle má skoro každý. Hned první den jsem se seznámila s několika lidmi, pár s nich bylo z mého oboru. (A taky jsem se hned v pondělí seznámila s Míšou, s kterou teď píšeme tenhle blog. :D) Další věc je, že všichni jsou "víc v pohodě". Na přednáškách je spousta lidí a stane se, že se každou hodinu bavím s někým jiným a některé ty lidi už pak nikdy nepotkám. To bylo pro mě něco novýho. Na druhou stranu, tohle záleží spíš na vašem oboru. Z Angličtiny (to je jeden z mých oborů :D) znám všechny jménem, protože jsme menší skupina, takže se i víc bavíme mezi sebou. Naopak v mém druhém oboru chodím na přednášky spolu se všemi společenskovědními obory, často i s lidmi s filozofické fakulty, takže je nás tam hodně. 



Bydlím na koleji. A jako všichni, kteří nemají s kolejí zkušenost, jsem si myslela, že to bude něco šílenýho. Měla jsem v plánu jít do bytu, ale nakonec se to sešlo tak, že jsem se přihlásila na kolej. Všichni mě strašili a i teď když řeknu slovo kolej, přijde mi, jako by to někdo bral jako sprostý slovo. Řekla bych, že je to něco jako "peďák je lehkej", nebo "maturita je easy". Netvrdím, že je maturita těžká, ale je to takovej stres, přestože to pak je v podstatě jako zkoušení, že bych to nenazvala easy. A pak to, že peďák je lehkej, což říkají zásadně lidi, který na něj nechoděj a nevědí, jak to tam funguje... takže asi tak k tomu, co se říká o koleji. :D 
Ale kolej by byla kapitola sama o sobě, takže k tomu někdy příště. :D :)

Říkala jsem si, že bych chtěla napsat věci, které by tak zajímaly někoho, kdo se třeba na vysokou chystá a neví, co ho čeká. Protože mě přišlo, že jsem nevěděla skoro nic. Je to přesně tak, jak mi řekla jedna paní učitelka "hodí vás do vody a musíte se sami naučit plavat, někdo se to naučí a někdo ne". Nepředstavujte si to jako něco strašnýho, ale mě třeba hned na začátku vyděsil náš "stag", což je portál na kterém jsou všechny vaše známky, vypisují se na něm zkoušky, na které se zapisujete, tvoří se na něm rozvrh, zapisují předměty apod. Chce to čas a za chvilku budete vědět co a jak, ale ten začátek alespoň na mě působil dost zmateně. Další věc je to, že jsem musela přebíhat z budovy na budovu po celém městě (to budu teda muset v průběhu celého studia) a hledání učeben na začátku roku. Tohle chce taky jen trochu času, ale i když tohle víte už na začátku, nemůžete s tím nic dělat. :D 

Taky by vás možná zajímalo, jak to na vysoké vlastně funguje. Musí se chodit na přednášky? Píšou se testy? Jak vypadají zkoušky? Tohle všechno je dost individuální. Co by mělo být všude stejné je to, že máte přednášku, která by měla vypadat jako tzv. monolog učitele, vykládá danou látku a absence se na přednáškách nepíše. Potom jsou semináře, nebo cvičení, což je něco dost podobného jako hodina na střední. Ve třídě je menší počet lidí, než na přednášce, učitel si píše absenci, na některých hodinách dostáváme domácí úkoly, na některých píšeme testy, někdy seminárky, nebo jiné práce. Tohle všechno se ale liší předmět od předmětu. My tady máme zkoušky jak písemné, tak ústní. Z některých předmětů tedy přijdeme všichni v jeden den do třídy a napíšeme si test, z jiných to může být zkouška ústní.
Ještě k té absenci, u nás je většinou povolené chybět dvakrát. Zápočty máme formou testu, výjimečně formou nějaké seminárky.
Nenapadá mě, co víc bych vám mohla napsat. Je to asi tím, že se mi to teď všechno zdá normální a už si nemapatuju, jak jsem to viděla loni. Proto kdyby jste měli jakékoli otázky, určitě se zeptejte. :)

Vidím, že se mi článek trochu prodlužuje, proto teď přejdu k OOTD.



Fotky jsou ze zámku Loučeň. Na sobě mám svetr/cardigan z Reserved, tričko z H&M, kalhoty H&M, boty Converse.

Snad vás můj článek moc nevyčerpal a některým z vás třeba trochu pomohl. :D :)


Mějte se krásně!
Anička
<3

You May Also Like

0 komentářů

Jste hodní, že jste si udělali čas a okomentujete tento příspěvek!