Recenze knihy: Zibura - Pěšky mezi buddhisty a komunisty

by - března 08, 2022

Ahoj, 


dnešní recenze bude o známém cestopisu!


Něco o autorovi:


Pěší cestovatel ke Zdi nářků v Jeruzalémě, byl také pěšky v Santiagu de Compostela a Římě, na kole zase dojel k Severnímu moři a zpět.
Ladislav je jedním z těch zvláštních lidí, které si buď oblíbíte, nebo je budete nenávidět. Na Facebooku svým svérázným humorem proslavil poutnictví i sebe, svou bannerovou kampaní zase festival Budějovický Majáles. Přestože Ladislav miluje společnost a lidi, už 4 roky každé léto tráví v osamění. Mimo Jeruzaléma pěšky vyrazil do Santiago de Compostela a Říma, na kole pak k Severnímu moři a nazpět. Když pozval své brněnské přátele do kavárny na promítání fotek z cest, přihlásilo se mu 2400 lidí. A tak se rozhodl si ve 22 letech splnit svůj sen – objet republiku a umožnit tisícům lidí, aby se s ním během jediného večera vypravili na velkolepou cestu plnou neuvěřitelných zážitků.

Má recenze:


3/5


Můj první cestopis a určitě ne poslední. Kniha je napsaná dobře, občas tu najdete i vtip, kterému se zasmějete. Nepál mě bavil moc, Čína už tolik ne. Obdivuju autora, že takto dokáže cestovat, i když jsem nečekala, že bude autor popisovat hlavně život domorodců. Nakonec musím vyzdvihnout ilustrace, do kterých jsem se úplně zamilovala!

Anotace: 


Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje.

Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Ra
dši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.



Jak se vám líbí tahle kniha?

Michaela

You May Also Like

0 komentářů

Děkuji, že jste si udělali čas a okomentovali tento příspěvek. :)